Jdi na obsah Jdi na menu
 


Perské kočky v zooterapii v zahraničí i v České republice

13. 5. 2012

 

 

 

Perské kočky patří mezi chovatelsky nejoblíbenější plemena koček. Jistě je to způsobeno jejich majestátním zjevem, dlouhou, hedvábnou srstí s hustou podsadou, která z relativně drobného tělíčka perské kočky dělá nadýchanou chlupatou kouli. I když by se mohlo zdát, že tato hustá, nadýchaná srst může působit v zooterapii určité problémy, nemusí tomu nutně tak být. Možnou nevýhodu náročné péče o srst plně vyvažuje povětšinou milá, klidná,  nekonfliktní povaha peršanek, kulatá či oválná hlava s velikýma široce otevřenýma kulatýma očima a dětský výraz obličeje. I tělo perské kočky odpovídá tzv. Dětskému schématu, jak byl definován zakladatelem etologie, Dr. K. Lorenzem. Laicky řečeno, perská kočka nám svou stavbou těla připomíná lidské dítě, vzbouzí v nás ochranitelské pocity, spouští vylučování oxytocinu a dalších hormonů a pomáhá tak budovat pevné pouto mezi člověkem a kočkou. I nevelká hmotnost peršanek hraje nezanedbatelnou úlohu zejména v práci s handicapovanými lidmi a seniory.

Casper, Columbia, USA

Casper je bílý kastrovaný perský kocour, který ztratil svůj domov. Jeho stáří se odhaduje na 10 – 15 let. Je velkou inspirací jak pro chovatele, tak samotné seniory, neboť jeho případ ukazuje, že na to, aby kdokoliv přinášel radost druhým, není nikdy pozdě. Sám Casper byl při přijetí do ochranářské organizace Columbia Second Chance velmi nemocný. Trpěl hyperthyroidismem, má nemocné ledviny a problémy s vysokým tlakem. Díky pomoci sponzorů a veterinární nemocnice se podařilo jeho stav natolik zlepšit, že nyní kromě nutnosti užívat denně lék může žít normálním životem. Casperova mimořádná povaha okamžitě zaujala jeho opatrovnici, Sarah A. Grimovou. Aby Casperovi umožnila lepší šanci na nalezení nového domova a zároveň podpořila jeho neobyčejnou příchylnost k lidem, přihlásila se s ním do přípravného programu Delta Society a oba úspěšně složili zkoušky pro terapeutické nasazení. V listopadu  2005  se tak stali 165. „kočičím“ týmem registrovaným jako Delta Society Pet Partner. Zájem o jejich návštěvy projevili Boone Hospital Center a Bluff Creek Terrace.

 

Duda a Ája, ČR

Duda a Ája jsou obě perské kočičky s dlouhými jmény i rodokmenem. Ani ten je však nezachránil před osudem opuštěných a nechtěných zvířat. Tříbarevné Dudy, která volně běhala po frekventované silnici a žebrala na procházejících dětech jídlo, jsme se ujali v roce 2002. Červenou mramorovanou  Áju prodali v roce 2004 její „milující adoptivní rodiče“ do zooprodejny, kde se krčila v kleci na korelu. Naštěstí se NCHK podařilo kočičku odkoupit a po nutné karanténě začlenit do návštěvního programu , protože navzdory její neuvěřitelné zkušenosti s lidmi neutrpěla její milá, klidná povaha.  Je mladší sestrou nezapomenutelného kliďase Kinga, prvního peršana, se kterým pracovala v Návštěvní službě A. Šišková-Nováková, která se nyní aktivně věnuje canisterapii v Klaudiánově nemocnici v Ml. Boleslavi. Právě tento kocourek nám v roce 2002 při velikonoční návštěvě v Centru pro handicapované v Ml. Boleslavi ukázal sílu tzv. felinoterapie, kdy při hlazení jeho srsti chlapec s DMO otevřel svou ručičku jinak téměř stále zkřivenou křečí… Účastníci seminářů o zooterapii pořádaných v září 2004 NCHK měli možnost vidět sourozence Áju i Kinga společně při „práci“.

Obě kočičky – Duda i Ája- navštěvovaly klienty v Domě seniorů v Mladé Boleslavi a v Domově důchodců Modrý kámen v Mnichově Hradišti. Obě tvořily též kombinovaný návštěvní tým s Merlinem, křížencem labradora a zlatého retrívra, který složil zkoušky v Pomocných tlapkách ( P. Nováková) a  Bessy, kříženkou německého ovčáka z organizace Dobrovolníci FN v Motole (P. Hradcová). Ája s námi hrála nezapomenutelnou pohádku pro nemocné děti z FN v Motole a účastnila se návštěvy ve zdejší LDN. Klienti byli kočičkou tak okouzleni, že téměř nebylo možné se rozloučit a odejít. Později se nám podařilo nalézt jí milující domov u našich starších chovatelů, dokonce se stala i maskotem volejbalového družstva. Nyní jsou obě kočičky již nyní v zaslouženém kočičím „důchodu“ a klienty nenavštěvují. Mnozí klienti si na kočičky stále vzpomínají a není vyloučeno, že je Duda přijde občas navštívit.